Vaše názory a dotazy

Doplnění chybějící barvy.

Dobrý den, chystám se restaurovat ČZ 125 B a na nádrži téměř úplně chybí prostřední černý pruh. Zbylo tam pouze něco základu. Mám takový pocit, že by to chtělo doplnit, ale jak? Nechci, aby to bylo příliš vidět, že to je nově nalakované. Rád bych zde připojil i foto, ale to zřejmě nejde.

Děkuji za odpověď.

Re: Doplnění chybějící barvy.

Ještě doplňuji svůj dotaz. Jedná se linkování motocyklu. Na stávajícím mocyklu jsou zbytky linek řekněme cca 50%. Je přijatelné doplňování chybějících linek např. zažloutlou barvou apod. U nás v Litomyšli je restaurátorská škola a mám s nimi takovou zkušenost z restaurování technického obrazu. Oni na tomto obrazu doplňovali chybějící části, ale tak, že to muselo být poznat. Prostě se vyloženě nesnaží o napodobení starého, ale chybějící doplní tak, aby to bylo znatelné. Dá se tento princip uplatnit i při restaurování motocyklu, například u linek? Nebo například u chybějícího černého pruhu na nádrži?
Děkuji za odpověď či názor.

Restaurování vs. renovace

Dobrý den,
jmenuji se Petr Kult, jsem z Hradce Králové a v současné době opravuji Jawu 50/20z roku 1975, kterou bych dále chtěl přihlásit na veteránské značky, neboť nemá k vozidlu doklady. Mockrát Vám děkuji za Váš skvělý web, protože mi v mnohém pomáhá a nyní mi otevřel oči v mém vztahu k opravě mého stroje.
Rád bych se Vás zeptal na několik věcí. Četl jsem pozorně pravidla, jak přihlásit stroj na veteránské značky, prodíral jsem se kategoriemi a všemi možnými tabulkami.
Můj stroj jsem nalezl ve stodole, nepojízdný, ale vcelku. Chyběl jeden zadní tlumič, řetězy a několik drobností jako např. držák na sedlo apod. Jinak byl stroj kompletní. Leč nepojízdný. Rozhodl jsem se jej opravovat, celý jsem ho odstrojil a v současné fázi pracuji na údržbě všech dílů. A zde přichází rozpor, jakou cestou se mám vydat - buď můžu zvolit renovaci, tedy vše přebrousit, přelakovat, díly případně nahradit - což je kosmeticky hezčí varianta, ale necitlivá, pokud jde o patinu stroje a zkrátka jeho aktuální stav. A nebo můžu stroj nechat tak, jak je, tedy jej zakonzervovat od rzi, co nejpůvodněji pouze oprášit jednotlivé díly a jen ty nejnutnější části nahradit novými, např. gumové těsnění apod., a současně jej zprovoznit. Chci, aby se na něm dalo jezdit, jde mi jen o míru úprav.

Problém je, že jsem část plechů již začal přebrušovat a připravovat je na nové lakování. I po návštěve Vašeho webu jsem ale změnil "politiku" opravy, a chci restaurovat, ne prznit stroj. Mám teď radši přestat brousit? V tom případě, jakou zvolit barvu pro plechování, co je již obroušené?
Mockrát Vám děkuji za rady a mějte se hezky
Petr Kult

Re: Restaurování vs. renovace

...doplňuji svůj dotaz:
Zpasivoval jsem všechny zkorodované díly prostř. kys. fosforečné. Povrch ztmavnul, patrně je vše tak, jak má.
Můj stroj má typicky bledě modrou barvu pro Jawu 50/20 - nemám problém se zakonzervováním zpasivované rzi, nechat to, jak je - bojím se, že nový lak na rezavá místa /retuše/ to celé zkazí a bude to vypadat hloupě, a rádoby nově. Poradíte, prosím? Zase mám ale obavy, aby mi to všechno u testační komise uznali.

Re: Re: Restaurování vs. renovace

Zdravím Vás. S potěšením čtu, když mi někdo jako teď vy napíše, že změnil názor díky tomuto webu. To byl taky jeho cíl :-). Je teda škoda, že jste již na stroji začal dělat "postaru" - přípravou pro renovaci. Nevím, jak daleko jste v obrušování, zda by nebylo již lepší dodělat to původním záměrem. Pokud ne, pak vás čekají úkony, které jsou z celého restaurování asi nejnáročnější a potřebují vedle dobrého barvocitu též cit na vnímání detailů a zákonitostí, pokud má výsledek vypadat skvěle. Musíte totiž nový lak dostat do stavu stejného s původním lakem na původních dílech a na to není žádná univerzální rada. Musíte na starých dílech identifikovat stupně barevnosti vyšisovaných a nevyšisovaných míst, stupeň mechanického poškození. Vše pak promítnout do nově lakovaných částí (pozor aby byla poškození laku tam, kde je poškozen plech, nebo kde to má logiku - kde se něco šoupe, lítaj kamínky...). Musíte se to prostě naučit. Jaký použít nový lak, to vám poradí někdo, kdo se novými laky zabývá, nebo kdo s nimi již dělal. Tohle je prostě "vysoká škola" restaurování a chce to zkušenosti. Je to náročnější práce než renovace. Co se týká testační komise, pokud bude viditelný rozdíl mezi starým a novým, někde se jim to nemusí líbit. Pokud vím, tak platí pravidlo, že musí být buď z gruntu celá renovace, nebo původní stav. U původního stavu jsou komisaři na dílech bez souvislosti s bezpečností a funkčností povinni tolerovat i horší stav (např. jako je zde v článku o testaci ČZ). Nemají rádi kombinace, kdy je půl renovovaný a půl ne (i když je půl renovace z historického hlediska furt lepší než celorenovace :-). Ideální by bylo oslovit přímo testační komisaře a zeptat se jich jak by se stavěli k tomu a tomu. Jsou to normální členové klubů. Každý na to má jiný názor neb někdo dělá předválky, někdo socialismus. Naštěstí jich je v každé komisi více, tak lze dojít vždy k nějakému kompromisu. A z vlastní zkušenosti vím, že co nepustí jedna, pustí druhá (bavíme se o ksichtu, ne mechanice). Ať se vám dílo povede.

Re: Re: Restaurování vs. renovace

Ještě něco. Foťte, Foťte, foťte. Všechna stádia, postupy..... Ty fotky musí zůstat k tomu stroji

Re: Re: Re: Restaurování vs. renovace

Mnohokrát díky!
Bude to boj. V současnosti se snažím to všechno zachovat a dát dohromady, snažím se najít nějakou ideální barvu, snad jsou i nějaké zmatňovače, nebo co, zkrátka abych tu barvu dostal do původní podoby. Nevím si třeba rady s bílou, která je vlastně zažloutlá po těch letech, a nevím, co s tím..
Ale prosím Vás o jednu poslední radu, se kterou si vážně vůbec nedokážu poradit: mám kus modrého plechu, zadní blatník, jsou zde rezavé mapy, již po pasivaci. Rez zabírá tak 30 % plechu. Mám se snažit ji zalakovat /se vší citlivostí/ nebo zakonzervovat tak, jak je? Nepochopil jsem dobře, do jaké míry jsou retuše správné a kdy je lepší nechat zpasivovanou rez přiznaně. Přeci jen: na černé motorce to vypadá líp než na modré.

Thank you very much for the invitation

Thank you very much for the invitation :). Best wishes.
PS: How are you? I am from France :)

Restaurování motocyklu s černým lakem

Dobrý den,
pořídil jsem moto v docela zachovalém stavu a nechtěl bych ho renovovat, ale zachovat s pomocí restaurování tak, jak je. Motocykl je černé barvy a chtěl bych postupovat podle Vašeho návodu a doporučení. Chtěl bych Vás požádat, jestli byste mohl věnovat čas odpovědím na mé otázky. Váš článek jsem četl horem dolem, ale chtěl bych se v něčem ještě ujistit:
- Odrezovač lépe reaguje s korozí než s dobře očištěným plechem? Jak se ale vyhnout tomu, že bude povrch na dotyk drsný (pokud nechám částečnou korozi k zreagování)?
- Nestejný odstín po nanesení odrezovače na kov s korozí a bez ní. Jak lze docílit stejného odstínu?
- Jaký přesně vliv má to, že předmět i odrezovač mají být ohřáté? Jde o správné zčernání?
- Ohříváte odrezovač v mikrovlnce? Zkoušel jsem a jde to.
- Zpasivovaný povrch (prášek) otíráte vlhkým hadrem?
- Chci nechat zčernalý povrch po pasivaci a nelakovat. Jaká je nejlepší další vrstva pro uzavření povrchu? Je to Paraloid? Tento povrch je po natření matný nebo lesklý? Míchá se s toluenem, xylenem nebo acetonem. Nenarušují tato ředidla barvu? Máte zkušenost, který z nich je nejvhodnější?
- Po Paraloidu ještě konzervujete olejem?

Předchozí majitel mého motocyklu údajně zrezlé části natřel odrezovačem s taninem, ale povrch má spíše odstín do hnědozlata, hladký a do leskla. Je to tím, že použil náhražku a ne výrobek od Worko? Nebo je to tím, že urychlil postup, nenechal několik dní vyzrát a zakonzervoval brzy? Jde takovýto povrch znovu ošetřit odrezovačem Worko? Narušit vrstvu a znovu natřít odrezovačem s taninem?
- Chelaton lze použít i jako přípravu před tanátováním, nebo spíše jen na pokovené části (s chromem, niklem)?

Na světlometu motocyklu Motobécane na Vašich stránkách je pouze odrezovač s taninem a Paraloid? Nebo jste použil i lihové mořidlo? Máte krásně celistvou černou barvu. Můj cíl je mít zkorodovaná místa černá a ne do hněda. např. ráfky kol, tam se barva skoro nezachovala.
Stejně mi přijde zajímavé, jak jste dosáhl přirozeně matně vypadajícího vzhledu černého odstínu na tlumiči výfuku ve srovnání s lakem na vlastní motorce.

Děkuji, Martin.

Re: Restaurování motocyklu s černým lakem

Hezký den. Zamezit drsnějšímu (matnému) povrchu pasivované konzervované rzi oproti původní (lesklé) lakové vrstvě pochopitelně nejde. Je záhodno hrubší vrstvy rzi obrousit, ale ne úplně na bílý plech (malá probroušená místečka pochopitelně nevadí - nelze se tomu vyhnout). Tím dosáhneme hladšího povrchu a tenká vrstvička koroze se s T odrezovačem lépe barví do černa. Toto barvení není funkcí odrezovače, je to jen doprovodný efekt a nelze zajistit stoprocentní zčernání všech ploch. Myslím, že černání je tady mnohokrát probíráno. Dva naprosto stejně rezavé plechy se chovají každý jinak. Myslím, že v tom hraje roli právě síla korozních vrstev a třeba jejich prostoupení mastnotou.... Doporučuji tedy docílit co nejtenčí vrstvičky koroze. Na místech, kde máte korozi do hněda bych jí opravdu zkusil brousit a znovu přetřít T odrezovačem, zda se barva změní. Pokud ne, buď se s barvou smíříte (mně to osobně nevadilo, naopak na konzervovaném původním stavu mi to přišlo autentičtější) a nebo použít lihového černého mořidla.
Jinak odrezovač od Worka je jen příklad odrezovače s taninem. Nedá se vůbec říci, že ten, který použil bývalý majitel je nějaká náhražka. Výrobců je mnoho, nejlepší na černání (opět připomínám, že to není funkce odrezovače) je ten starý socialistický T odrezovač. Všechny novější a vylepšené už nečernají jako ten socialistický. Špatně nebo vůbec černají ty kyselé, i když jsou deklarované jako s taninem. Černání probíhá ještě za mokra, nemá na něj vliv den, dva, tři, jak dlouho necháte suché reagovat.
Prášek po zaschnutí odrezovače s taninem jsem otíral suchým hadrem nebo kartáčoval, kyselý s fosforečnou jsem otíral vlhkým hadrem.
Odrezovač i kov můžete ohřívat, ale nemusíte. Při teplém rychleji zaběhne do pórů a reakce je rychlejší, ale zas rychleji zasychá. Nejpotřebnější reakce probíhá 1 - 2 dny, je tedy úplně jedno, jestli byl předmět prvních 10 minut teplý.
Použití chelatonu před tanátováním je naprosto zbytečné. Ten se používá na vyžrání rzi na čiský kov (stejně jako mnoho jiných přípravků, které vám doporučí zkušený praktik - ocet, kyselina citrónová, fosforečná - opět -nemusíte kupovat chelaton, máte-li jiný vhodný prostředek.

Píšete, že povrch chcete nechat nelakovaný. Nátěr Paraloidem je lakování. Je to stejné, jak použití zaponového laku. Paraloid je restaurátorský přípravek s vlastnostmi, které na veteránu nejsou až tak důležité - např. že časem nežloutne. Na černém povrchu při té tenké vrstvičce ani za 20 let nepoznáte, že lak mízně zežloutl. Povrch lakovaný Paraloidem je na pohled stejný, jako lakovaný zaponovým nitrolakem. Záleží na ředění. To si musíte vyzkoušet jak ředit, abyste dosáhl požadovaného lesku. Je jedno, jaké rozpouštědlo použijete - odpaří se. Použijte které z jmenovaných máte, které vám méně smrdí, nebo které je nejdostupnější v maloobchodě. Ve finále vyšší lesk znamená vyšší ochrana. Pochopitelně ochranu vrstvičkou Paraloidu, zaponového laku, nebo i původního laku můžete zvýšit pravidelným maštěním konzervačním olejem.
Doporučuji z mnou popisovaných postupů nedělat žádnou vědu. To, že jsem to já dělal Paraloidem s xylenem a ne zaponovým lakem, nebo že jsem použil Chelaton místo fosforečky je dáno tím, že s uvedenými prostředky dělám ve své restaurátorské praxi a mám je k dispozici, zatímco jiné ne. Ať se vám daří

Přidat nový příspěvek